UNESCO slaví 80 let. Jedním z jeho příběhů je i Žatec a krajina žateckého chmele
Před osmdesáti lety začala oficiálně fungovat organizace, která učí svět chránit nejen památky, ale i způsob, jakým lidé po generace žili a hospodařili.
Od poválečné myšlenky k mezinárodní spolupráci
Letos 4. listopadu uplynulo 80 let od chvíle, kdy vstoupila v platnost Ústava UNESCO, Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu. Vznikla v době, kdy se svět vzpamatovával z druhé světové války. Zakládající státy, mezi nimi i tehdejší Československo, věřily, že trvalý mír nezajistí jen politické a hospodářské dohody. Potřebné je i vzájemné porozumění mezi národy, vzdělání, spolupráce ve vědě a úcta ke kulturnímu dědictví.
Ústavu podepsalo 16. listopadu 1945 v Londýně 41 států. V platnost vstoupila po ratifikaci dvaceti zakládajícími zeměmi a toto datum se považuje za počátek oficiální existence organizace.
UNESCO není jen seznam památek
Když se řekne „UNESCO“, většina z nás si vybaví zámek, hrad nebo historické náměstí. Činnost organizace je ale mnohem širší: od vzdělávání a vědy přes svobodu médií až po kulturní rozmanitost. A ani ochrana dědictví se netýká jen budov.
- Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972 dala vzniknout Seznamu světového dědictví. Zapisují se na něj místa s výjimečnou hodnotou pro celé lidstvo, ať už jde o města, přírodní oblasti, nebo kulturní krajiny.
- Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003 chrání tradice, řemesla, zvyky, hudbu a znalosti předávané z generace na generaci.
- Program Paměť světa chrání dokumentární dědictví: rukopisy, mapy, archivy a zvukové či obrazové záznamy.
Jednotlivé seznamy tedy nepředstavují jeden společný registr památek, ale různé nástroje ochrany a uznání hodnot, které mají význam nejen pro jednotlivé země, ale pro celé lidstvo.
Co znamená zápis UNESCO pro Žatec?
Pro Žatec se význam UNESCO stal velmi konkrétním 18. září 2023. Právě tehdy Výbor světového dědictví na svém zasedání v saúdskoarabském Rijádu rozhodl o zápisu památky Žatec a krajina žateckého chmele na Seznam světového dědictví.
Žatec se tak zařadil mezi místa, jejichž hodnoty přesahují hranice České republiky. Zápis přitom neoceňuje pouze historické centrum města nebo jednotlivé architektonické památky. Uznává především jedinečný celek, který po staletí vznikal propojením zemědělské krajiny, městského prostředí, průmyslových staveb a tradičního chmelařství.
Česko a UNESCO
Památky ČR zapsané na Seznam světového dědictví:
- Historické centrum Prahy (1992)
- Historické centrum Českého Krumlova (1992)
- Historické centrum Telče (1992)
- Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (1994)
- Kutná Hora: historické centrum města s kostelem sv. Barbory a katedrála Panny Marie v Sedleci (1995)
- Lednicko-valtická kulturní krajina (1996)
- Historická vesnice Holašovice (1998)
- Zahrady se zámkem v Kroměříži (1998)
- Zámek v Litomyšli (1999)
- Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
- Vila Tugendhat v Brně (2001)
- Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)
- Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří (2019)
- Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem (2019)
- Slavná lázeňská města Evropy (2021)
- Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy – nadnárodní sériová památka (2021)
- Žatec a krajina žateckého chmele (2023)
Památky ČR zapsané do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva:
- Slovácký verbuňk (2005)
- Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010)
- Sokolnictví (2010)
- Jízda králů na jihovýchodě České republiky (2011)
- Slovenské a české loutkářství (2016)
- Modrotisk (2018)
- Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek (2020)
- Vorařství (2022)
- Znalosti, řemeslné techniky a dovednosti ruční výroby skla (2023)
- Hraní amatérského divadla v Česku (2025)
Do prestižního světového registru „Paměť světa“, obsahujícího nejvzácnější dokumenty, byly zapsány za Českou republiku následující sbírky dokumentů:
- Sbírka středověkých rukopisů české reformace (2007)
- Sbírka ruských, ukrajinských a běloruských periodik z let 1918–1945 (2007)
- Sbírka barokních univerzitních tezí (2011)
- Sbírka českých a slovenských samizdatových periodik z let 1948 až 1989 (2013)
- Světelné pantomimy Émila Reynaulda (2015)
- Camociovy mapy velkého obléhání Malty z roku 1565 (2017)
- Archiv Leoše Janáčka (2017)
- Kynžvartská daguerrotypie (2017)
- Archiv Antonína Dvořáka (2023)
- Mollova mapová sbírka (2023)
- Kresby a písemnosti dětí v době války v Evropě 1914–1950 (2025)
- Kolekce kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka (2025)
- Situační plány měst a vesnic židovského osídlení Habsburské monarchie (2025)